Můj první příběh. Marvel a JÁ

21. listopadu 2012 v 21:39 | Kačka

Marvel a JÁ

1. kapitola


Jmenuju se Zina, Cecilie Procházková. A budu vám vyprávět příběhy naší rodinky. Říkejte mi prostě Sesi. No, nejhorší je, že když se ve škole musíme podespat celým celým všichni se mi smějou ! No tak už naší rodince. ;) Když jsem se narodila, máma mi umřela :'( a táta si našel novou, s kterou se později oženil. Jenomže když se ta jeho přítelkyně přistěhovala měla už dceru z minulého manženlství. Taťka se jmenuje Albert a ta jeho nová Radana. Radanina dcera se jmenuje Evelína. Jediné co mi po mámě zbylo je hříbě od Vichřice, její klisny, překrásný plavý hřebeček divokého mustanga Marvel (v překladu zázrak) (čti Márvl) Od chvíle co jsem ho uviděla jsem ho už nikdy nechtěla opustit a to doslova. A Evelína mi stejně zabrala můj pokoj a tak jsem si udělala svoje místo rožku ve stodole na seně. Alespoň vím, že jsem tam s Marvlem v naprostém bezpečí. Zítra má narozeniny, budou mu 3 roky. Tak se na něm konečně chystám poprvé projet. Zatím jsem ho zaučovala ze země a taky s ním dělám přirozenou komunikaci a sedlo na sobě neměl, protože by jsme si ho nemohli dovollit. Nejsme zrovna bohatá rodina. Vlastně nejsme vůbec bohatí :/ Ale jsem ráda, že mi táta povolil si nechat Marvela :) Bez něj bych to nezvládla. Za chvíli mě Radana volala na večeři a tak jsem musela jít. Měli jsme nějaké kuřecí prsíčka s bramborovou kaší a omáčkou, což mě překvapilo, protože s tátou jsme si normálně dávaly šťouchané brambory s mlíkem. Poděkolvala jsem za večeři a šla jsem za Marvlem. Potřebovala jsem si s ním ještě něco vyzkoušet. A při cestě k němu jsem přemýšlela jak na něj vůbec zítra vylezu, protože měří v kohoutku asi 175cm a já mám 145 :) Asi si vezmu židličku. Když byl ještě malý, naučila jsem ho, že když zapískám tak přiběhne. Tak jsem toho využila a zapískala jsem. Přiběhl ze spodu od potoka a běžel přímo ke mně i když viděl, se za mnou plížila Evelína. Vzala jsem ho jako obvykle za provazovou ohlávku a odvedla jsem ho do jeho stáje, potom jsem si šla lehnout a přemýšlela jsem jak to udělám, když na něj mámm jenom provazovou ohlávku a nemám ani vodítlo, otěže ani sedlo, Přitom přemýšlění jsem tvrdě usla, ale potom jsem se trhnutím probudila, ale hned jsem si zase vklidu lehla. Přišel si za mnou lehnout Marvel. Asi se mu zdálo, že mi byla zima.
Potom jsme oba usnuli a spali jsme až do rána, .. když v tom..

Tak co ? Líbil se vám příběh ? Chcete pokračování ,? Napište do komentů, jestli Jo nebo Ne.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama